Úvod do astrologie

Pokora není součástí moderní astrologie.

Astrologie je nadsmyslová věda, která zkoumá vztah mezi světem idejí a naším světem. Etablovaní astrologové ale nemají žádný důvod věřit v nadsmyslový svět. Raději odvozují základy fungování astrologie z fyzikálních vlastností sluneční soustavy. Není bez zajímavosti, že nejhlasitějšími zastánci astrologie jsou agnostici. Tito lidé věří, že jediným měřítkem pravdy jsou úspěch, peníze a moc.

Víra v kosmického ducha, jíž nacházíme u všech starých národů a civilizací, byla nahrazena metafyzikou viditelného světa. Vznikla astrologie empirická, která věří, že lze zobrazovanou skutečnost v horoskopu odvozovat z vizuálních jevů fyzického světa. Vznikla astrologie bez Duše: astrologové sice prozkoumávají "tělo", v něm však živoucí Síla dávno není. To umožnilo intelektuálně troufalým jedincům pronikat do astrologické vědy, aniž by si osvojili hlubší duchovní moudrost.

Mluvíme-li v astrologii o účincích planet, pak je zřejmé, že se jedná o působení vyšších inteligencí a sil, když jsou všechny tyto účinky ideově uspořádané. Mezi inteligencí a hmotou je však nebetyčný rozdíl. Astrologové se ale domnívají, že horoskopy vznikají a zanikají z nahodilosti jevů a procesů ve hmotě - že jsou pouhým epifenoménem fyzického vesmíru. Co se odehrává za hranicemi smyslového světa, je nezajímá. Odmítají - podobně jako vědci - zahrnout do svých teorií Boží sílu, protože s ní nedokážou vejít do kontaktu a využívat její moc.

To, co působí v horoskopu, nejsou hmotné planety, ale jejich neviditelní průvodci. Tito průvodci jsou ve skutečnosti činné ideje - sebe sama si vědomé síly s rozličnými funkcemi a vlastnostmi. Například uranská inteligence představuje změnu a osvobození, radost z nového a neznámého atd. Nejde tedy o symbolické archetypy, o mrtvé archetypální síly. Jde o mocné inteligence, které svým jedinečným charakterem vytvářejí nejpodivuhodnější strukturu skutečnosti v hlubokém nevědomí všech věcí. 

Jestliže astrologové přiřadili těmto neviditelným silám duševní nebo charakterové vlastnosti lidí, pozitivní i negativní, pak jde již o určitou deformaci těchto idejí; jde o snahu nalézt odraz těchto idejí v našem nedokonalém světě - o snahu interpretovat je v konkrétních životních situacích. Svět idejí leží za hranicemi vnímání našich pěti smyslů, proto nelze odvozovat jeho strukturu ze smyslově vnímatelných událostí (první nádech novorozeněte, podpis nějaké smlouvy atd.).

Mýtus, že existuje kosmogram, který odhaluje smysl života lidského tvora na jeho pozemské pouti, jak tvrdí Dane Rudhyar, vychází z falešné představy, že Bůh nebo vesmír něco vyžaduje - že existuje nalinkovaný scénář, jací máme být, a z představy, že život má někde viditelný počátek a konec - že existuje odloučenost od Boha a věčného života. Tyto představy - že existují požadavky a že existuje nedostatek věčného života - se staly teologickými doktrínami a způsobily nedorozumění mezi námi a Bohem, mezi námi a nejvyšší realitou.

Nová kosmologie říká, že existuje jediný celek, který je vším, co kdy bylo, co je a co bude - že existuje věčný okamžik přítomnosti. Představa, že existuje "osud" nebo skrytý smysl života, je mylná. Všechno má jen takový smysl, jaký tomu dáme. Jsme věčné bytosti, které tvoří skrze své vědomí. Horoskop je tvůrčí akt, v němž Bůh efektivně odpovídá na změnu našeho bytí. My vyvoláváme, Bůh tvoří. V každém okamžiku se rozhodujeme, čím jsme, čím se chceme stát a co chceme prožívat. Většina lidí to ale dělá nevědomě, což neznamená, že si sami nevytvářejí svou realitu.